Prezident republiky Petr Pavel dnes podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2026, přepracovaný novou vládou a schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Česko tak již nadále nebude v rozpočtovém provizoriu. 

Přestože měl prezident k rozpočtu kritické výhrady, rozhodl se, že mu nebude stát v cestě. Rozpočtová politika je primárně věcí vlády, která jejím prostřednictvím realizuje své politické priority. Vláda se následně bude za důsledky své rozpočtové politiky zodpovídat občanům. 

Prezident republiky s ohledem na své ústavní kompetence v zahraniční a bezpečnostní politice vnímá s velkými obavami především stav obranného rozpočtu. Upozorňuje, že při nynějším růstu bezpečnostních hrozeb obranný rozpočet v podstatě stagnuje a neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO, tedy plnění úkolů a cílů, které ČR v rámci aliance má. 

Výdaje na obranu jen stěží přesáhnou zákonem ukotvený závazek ve výši 2 % HDP, natož závazky vůči spojencům. Výdaje navíc překročí tuto úroveň pouze při započítání dopravních výdajů, u nichž existuje důvodná pochybnost, zda je NATO uzná jako výdaje obranné.  

Za problematickou prezident dále považuje skutečnost, že vláda nerespektuje politický závazek daný na summitu NATO v Haagu ohledně zvyšování obranných výdajů směrem k 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností do roku 2035. Spolu s rozpočtem vláda nepředložila střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028, který by ukázal plány na navyšování obranných výdajů v příštích letech. Šetřit na obraně je krátkozraké, zejména pak v dnešní geopolitické situaci, protože bezpečnost je základem prosperity každého národa.  

Prezident republiky rovněž sdílí znepokojení Národní rozpočtové rady a řady ekonomů ohledně výše schváleného schodku a odchýlení od národních fiskálních pravidel daných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Namísto další potřebné fiskální konsolidace se nůžky mezi příjmy a výdaji tímto rozpočtem rozevírají. To má negativní důsledky pro výši dluhu Česka a jeho obsluhu.