Uzavření katedrály sv. Víta dne 9. 12. 2016

Katedrála sv. Víta bude dne 9. 12. 2016 z provozních důvodů po celý den uzavřena.

Více

zpět na seznam

Starý královský palác

Návštěvnické okruhy A B

Původní knížecí sídlo, převážně dřevěné, bylo na Pražském hradě zbudováno již na přelomu 9. a 10. století. Jeho přesná poloha není doložena. Kníže Soběslav ve 12. století nechal při nově zbudované hradební zdi vystavět kamenný románský knížecí palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes. Na východní straně na palác navazovala kaple Všech svatých, vysvěcená v roce 1185.

Starý královský palác

Král a císař Karel IV. zvětšil románskou stavbu v 1. polovině 14. století, a tak vznikl gotický palác s klenutým reprezentačním prostorem a pásem arkád na severní straně. Za vlády jeho syna Václava IV. byla postavena dvě kolmá křídla a přestavěna kaple Všech svatých.

Celých osmdesát let bouřlivého 15. století byl palác opuštěn. Po roce 1483 se na Pražský hrad vrátil král Vladislav Jagellonský a zahájil poslední velkou přestavbu paláce. Vznikl při ní velkolepý slavnostní Vladislavský sál, jehož architekt, Benedikt Ried, spojil umění pozdní gotiky s prvky nastupujícího renesančního slohu. Také kolmé palácové křídlo, nazvané po Vladislavově synu Ludvíkovi, je dílem B. Rieda. Po nástupu Habsburků na český trůn byly sály Starého královského paláce využívány pro korunovační slavnosti a sněmy, jako jednací sály, úřadovny a depozitáře. Nové obytné místnosti byly stavěny západně od paláce, v jižní části areálu Hradu. Po katastrofálním požáru v roce 1541 byla nově přestavěna Sněmovna a  kostel Všech svatých.

Tereziánské křídlo vzniklo při přestavbě Hradu v 18. století. Ve 20. století bylo několikrát rekonstruováno a naposledy bylo v roce 1993 upraveno pro výstavy výtvarného umění.

Vladislavský sál

Vladislavský sál sloužil od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje, trhy s uměleckým a luxusním zbožím. Tato reprezentační funkce je částečně zachována dodnes: ve Vladislavském sále se konaly volby prezidenta republiky a stále zde probíhají slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky.

S Vladislavským sálem sousedí Sněmovna, která zařízením svého interiéru přibližuje způsob jednání sněmu po roce 1627, a kostel Všech svatých.

Z jihozápadního rohu Vladislavského sálu vede portál do Ludvíkova křídla s místnostmi České kanceláře. V její druhé místnosti bylo v roce 1618 zahájeno České stavovské povstání, když byli z okna do hradního příkopu vyhozeni dva místodržící s písařem. České stavovské povstání bylo prvním konfliktem třicetileté války (1618 - 1648).

Z vyhlídkové pavlače při jižní stěně Vladislavského sálu se otvírá krásný výhled do zahrady Na Valech a na Prahu.

Z Vladislavského sálu se dnes vychází po Jezdeckých schodech, vystavěných původně pro příjezd rytířů na koních přímo do sálu k turnajům. Schodiště je zaklenuto složitou pozdně gotickou krouženou klenbou.

Kostel Všech svatých

Kostel Všech svatých vystavěl na místě románské palácové kaple stejného zasvěcení Petr Parléř. Kostel byl podle starých pramenů nádherně vyzdoben po vzoru pařížské Sainte Chapelle. Po požáru v roce 1541 z něj však zbyly jen obvodové zdi.

Při obnově byl kostel prodloužen až k průčelí Vladislavského sálu a při dalších úpravách s ním byl spojen portálem.

Ve výklenku na severní straně kostela Všech svatých je náhrobek svatého Prokopa, jehož životu je věnován i obrazový cyklus na stěnách.

Starý Královský palác je součástí návštěvnického okruhu A a B.
Tereziánské křídlo slouží k pořádání výstav výtvarného umění.
Kostel Všech svatých je přístupný pouze při bohoslužbách.

Otevírací doba | Vstupné

Fotogalerie

Starý královský palác s Vladislavským sálem vás upoutá nejen svojí architekturou, ale i jako místo, kde se tvořily dějiny.
Vladislavský sál byl ve své době největším světským klenutým sálem na světě. Jeho unikátní klenba má rozpětí 16 metrů. Dříve se zde konaly korunovace králů, dnes se zde inaugurují prezidenti. Je nutno dodat, že z vyhlídkové terasy Vladislavského sálu se návštěvníkům otevírá snad nejkrásnější pohled na panorama Prahy.
Monogram krále Vladislava Jagellonského s datem dokončení stavby Vladislavského sálu (rok 1500) umístěný na jeho východní stěně.
Náměstí U sv. Jiří na Pražském hradě s budovou Staré sněmovny a východním chórem Katedrály sv. Víta. Právě zde, na tomto náměstí, pravděpodobně stával stolec, ze kterého vládla první česká knížata.
Místnost Nových zemských desek s erby nejvyšších úředníků tohoto úřadu. Milovníci heraldiky zde najdou jedinečný soubor erbů české šlechty od 17. do 18. století.
Detail erbovní výzdoby v místnosti Nových zemských desek, potvrzující bohatou tvůrčí fantazii dobového umělce. Kromě heraldické výzdoby nabízejí tyto prostory i dokumenty o vedení Zemských desek včetně maket jejich vazby a kopií zajímavých zápisů.
Detail nejstaršího dochovaného nábytku na Pražském hradě – skříně z roku 1562. Ta se nachází v místnosti Nových zemských desek. Právě zde si můžete udělat nejlepší obrázek o tom, jak se na Hradě kdysi úřadovalo.
Pozdně gotická klenba v tzv. Vladislavově ložnici s zemskými znaky ve Starém královském paláci. Tento kdysi úřední prostor, do něhož se vchází z předsálí Vladislavského sálu, svádí svojí intimitou k představě, že právě zde uléhal ke spánku král Vladislav Jagellonský.
Jezdecké schody ve Starém královském paláci byly určeny i pro hosty přijíždějící na koni. Procházka po širokých stupních Jezdeckého schodiště vás dovede i do reprezentační prodejny Pražského hradu s širokým výběrem ryze hradních suvenýrů.

Umístění

Mapa Hradu