Nové hradní opevnění dalo vzniknout skromným obydlím, která jsou dnes posledním pozůstatkem drobné zástavby Pražského hradu. Žili zde například hradní střelci, čeleď či zlatníci. Domky byly obývány až do druhé světové války, už za první republiky se ale dbalo na to, aby při úpravách ulička neztratila svůj pitoreskní ráz. Poslední obyvatelé se odtud odstěhovali v roce 1953.

Podobu obydlí z 16. století ukazuje nejlépe domek č. 13, renesanční příbytek hradního střelce. Ve vedlejším domku č. 14 je poté k nahlédnutí model obydlí z doby před 2.druhou světovou válkou, kdy zde žila vyhlášená kartářka a jasnovidka Matylda Průšová. V domku č. 22 během první světové války žil a tvořil spisovatel Franz Kafka. V domku č. 12 ukryl filmový historik a sběratel Josef Kazda kopie československých filmů, které byly nacisty určené k likvidaci. Expozice zde proto symbolicky obsahuje i promítací plátno a návštěvníci tak mohou zhlédnout filmy zachycující Pražský hrad v počátcích kinematografie. Schodištěm v tomto domě se vstupuje na terasu před Daliborkou. Tato válcová dělová věž byla součástí jagellonského opevnění a její spodní podlaží sloužila od počátku jako vězení. Prvním a zároveň nejznámějším vězněm byl v roce 1498 rytíř Dalibor z Kozojed.

Dnešní podobu Zlaté uličky výrazně ovlivnil slavný výtvarník Jiří Trnka. Fasády domků byly barevně natřeny právě podle jeho návrhu z padesátých let minulého století.