Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou dnes posledním zbytkem drobné zástavby Pražského hradu. Bydleli zde hradní střelci, čeleď nebo například zlatníci. Domky byly obývány až do druhé světové války, ale už za 1. republiky bylo dbáno na to, aby při úpravách nebyl měněn pitoreskní ráz uličky. V domku čp. 22 pobýval v letech 1916-17 spisovatel Franz Kafka.

Podobu obydlí ze 16. století ukazuje nejlépe domek čp. 13, renesanční příbytek hradního střelce. Ve vedlejším domku, čp. 14,  před 2. světovou válkou bydlela vyhlášená kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, jejíž klientela byla nejen místní, ale i ze zámoří, jak dokládá nalezená korespondence. Pro své předpovědi pádu Třetí říše byla za války zatčena gestapem a nakonec při výslechu umučena.

Ze 16. století je doložen název Zlatnická ulička, který se později změnil na Zlatá ulička. Původní jméno tomuto místu dali právě zlatníci, kteří zde pracovali. Jejich působení dokládá domek čp. 15.

Schodištěm v domku čp. 12 se vstupuje na terasu před věží Daliborkou. Válcová dělová věž byla součástí jagellonského opevnění a její spodní podlaží byla od počátku využívána jako vězení. Prvním a zároveň nejznámějším vězněm byl v roce 1498 rytíř Dalibor z Kozojed.