Hartigovská zahrada je drobná barokní zahrada o rozloze 757 m², původně náležející k Hartigovskému, později Věžníkovskému paláci na Malé Straně. Dnes je součástí komplexu Jižních zahrad a schodištěm je propojena s Plečnikovou vyhlídkou v Zahradě Na Valech. Po více než deseti letech byla v roce 2026 znovu zpřístupněna veřejnosti; v návštěvní sezoně od března do října je otevřena zdarma. Hartigovská zahrada je drobná barokní zahrada o rozloze 757 m², původně náležející k Hartigovskému, později Věžníkovskému paláci na Malé Straně. Dnes je součástí komplexu Jižních zahrad a schodištěm je propojena s Plečnikovou vyhlídkou v Zahradě Na Valech. Po více než deseti letech byla v roce 2026 znovu zpřístupněna veřejnosti; v návštěvní sezoně od března do října je otevřena zdarma. Zahradu založila roku 1670 Isabela Švihovská ze Salmu. Na přelomu 17. a 18. století získala základní barokní kompozici dvou teras propojených schodištěm. Významnou etapou bylo období kolem roku 1720, kdy palác se zahradou vlastnil hrabě Josef Hartig, hudební mecenáš. V zahradě tehdy vznikl patrový barokní hudební pavilon, připisovaný Giovannimu Battistovi Alliprandimu. K Jižním zahradám byla Hartigovská zahrada připojena v roce 1960. Její současná podoba vychází z rekonstrukce z let 1963–1965 podle návrhu architektů Richarda Podzemného a Adolfa Benše, která navázala na historickou barokní kompozici. Z původně instalovaných sochařských děl se zde dnes nachází sousoší s putti nesoucími znak s českým lvem. Prostor má výrazně komorní charakter, vymezený vysokými zdmi původního opevnění. Tvoří jej dvě terasy, mlatový povrch, popínavá zeleň, růže na kruhových konstrukcích a vzrostlý tis. V roce 2026 jsou plánovány opravy zdí, toalet a nová konstrukce pro popínavé rostliny.