Jižní zahrady měří skoro 500 metrů a v letní sezoně je možné do nich vstoupit z Opyše při východní bráně či Býčím schodištěm z III. nádvoří. Západní vstup z Hradčanského náměstí slouží pouze jako východ.  Komplex tvoří celkem tři zahrady.

Rajská zahrada

Tato zahrada se nachází na místě nejstarší zahrady před jižním průčelím Hradu na místě soukromé zahrady arcivévody Ferdinanda z 50. let 16. století. Privátní zahradu zde měl i Rudolf II. Nacházela se zde císařská lázeň nebo mimo jiné i voliéra. Současnou podobu jí dal architekt Plečnik ve dvacátých letech 20. století. Dominantami se stalo monumentální schodiště nebo velká žulová mísa uprostřed trávníku. Žulová obruba trávníku se rovněž v jednom místě přizpůsobuje pravděpodobně nejstarší dřevině na Pražském hradě - tisu, jehož stáří se odhaduje na 400 let. 

Zahrada Na Valech

Název zahrady odkazuje na původní val opevnění na jižní straně Hradu, kde později začaly vznikat první menší zahrádky. Ty prošly v 19. století parkovou úpravou. V roce 1849 byly zahrady obehnány hradbou, která stojí na svém místě dodnes, ve 20. letech 20. století byla ale při úpravách architekta Josipa Plečnika výrazně snížena. Zahrada Na Valech má jednotné geometrické řešení a probíhá pod převážnou částí jižního průčelí Pražského hradu. Její centrální terasa nabízí dech beroucí pohled na Prahu. Na konci zahrady se nachází tzv. Moravská bašta, zákoutí s vyhlídkou, kde rád sedával T. G. Masaryk.

Hartigovská zahrada

Hartigovská zahrada s Hudebním pavilonem je nejmenší ze zahrad na jižní straně Hradu a byla k nim připojena až  v 60. letech 20. století. Současná podoba je z roku 1965 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného. Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.

 

Otevírací doba