Drobečková navigace


Život a dílo v datech

  • 7. 3. 1850
    Tomáš Masaryk se narodil 7. března v Hodoníně na jižní Moravě jako syn kočího a kuchařky.
  • 1865 - 72
    Studuje na gymnáziích v Brně a ve Vídni.
  • 1872 - 76
    Studuje na vídeňské univerzitě, kde získává doktorát filozofie. Jeho disertační práce má námět "Podstata duše u Platóna."
  • 1876 - 77
    Pobývá jako soukromý učitel v Lipsku, kde se setkává s Američankou Charlottou Garrigueovou.
  • 1878
    Jede poprvé do Ameriky; 15. března uzavírá v New Yorku sňatek s Charlottou Garrigueovou a její příjmení připojuje ke svému.
  • 1879
    Habilituje se spisem "Sebevražda jako hromadný společenský jev moderní civilizace" a přednáší pak sedm semestrů na vídeňské univerzitě jako soukromý docent.
  • 1881
    Publikuje v němčině revidovanou habilitační práci o sebevraždě; českou verzi pod názvem Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty vydává v roce 1904.
  • 1882
    Je jmenován mimořádným profesorem filozofie na nové české univerzitě v Praze; řádná profesura je mu udělena až v lednu 1897.
  • 1883
    Zakládá měsíčník Athenaeum, časopis věnovaný kritickému zkoumání české kultury a vědy.
  • 1885
    Publikuje své hlavní filozofické dílo Základové konkrétné logiky: Třídění a soustava věd; v roce 1887 vychází rozšířená německá verze.
  • 1886 - 88
    Skupina vzdělanců, sdružených kolem časopisu Athenaeum, odhaluje jako novodobé padělky údajně staré rukopisy (královédvorský a zelenohorský), které měly dokládat ranou vyspělost středověké české kultury; Masaryk hraje v tomto odhalení důležitou roli.
  • 1887
    Jede do Ruska, kde diskutuje s Tolstým; znova navštěvuje Tolstého v letech 1889 a 1910; odmítá učení Tolstého o neodporování zlu.
  • 1891
    Je zvolen do vídeňského parlamentu jako poslanec za mladočeskou stranu, ke které se připojil jako člen skupiny "realistů".
  • 1893
    Vzdává se poslaneckého mandátu, nespokojen s planým radikalismem mladočechů a zklamán vnitrostranickými hádkami.
  • 1895 - 98
    Roky intenzívní tvůrčí práce, zasvěcené hlavně českým problémům; Masaryk formuluje své názory na smysl českých dějin a předkládá český politický program; představuje se jako politický myslitel, jehož názory mají pevný mravní a náboženský základ; publikuje spisy Česká otázka (1895), Naše nynější krize (1895), Jan Hus (1896), Karel Havlíček (1896), 0tázka sociální (1898).
  • 1899 - 1900
    Dva procesy s Leopoldem Hilsnerem, židovským mladíkem obžalovaným z vraždy dvou křesťanských dívek, vyvolávají četné projevy antisemitismu v české společnosti. Masaryk vede kampaň proti rasovým předsudkům, zvláště proti pověře o židovské rituální vraždě.
  • 1900
    Spolu s některými svými stoupenci ze skupiny "realistů" zakládá novou politickou stranu, českou stranu lidovou (realistickou), později přezvanou na pokrokovou stranu. Nemá s ní velký úspěch. V české politice má nová strana jen marginální význam.
  • 1902
    Cestuje podruhé do Ameriky; přednáší na Chicagské univerzitě o české literatuře a historii a o obecných slovanských otázkách.
  • 1907
    Vstupuje znova do vídeňského parlamentu jako poslanec realistické strany, zvolený s pomocí sociálních demokratů; je poslancem až do první světové války, celkem po dvě volební období.
    Podniká třetí cestu do Ameriky; na sjezdu náboženských liberálů v Bostonu přednáší o náboženství v Rakousku; navštěvuje české krajany v řadě amerických měst.
  • 1907 - 08
    Vede parlamentní akci na obranu svobody vědy; hájí rakouského profesora Ludwiga Wahrmunda, pronásledovaného za přednášku o rozporech mezi vědou a církevní doktrinou.
  • 1909 - 11
    Po anexi Bosny-Hercegoviny ostře kritizuje zahraniční politiku Rakousko-Uherska, zvláště jeho alianci s Německem; hájí jižní Slovany, obžalované z velezrady v procesu v Záhřebu; svědčí proti historikovi Heinrichu Friedjungovi, aby se zastal rakouských Jihoslovanů, na které Friedjung zaútočil na základě falešných dokumentů.
  • 1913
    Publikuje v německém vydání první dva díly svého velkého spisu Rusko a Evropa, třetí díl vychází poprvé až v roce 1967 v překladu do angličtiny.
  • 1914 - 17
    První světová válka. Masaryk se rozhoduje pro Spojence a jejich boj proti Rakousko-Uhersku a Německu; jede do Itálie, Švýcarska, Francie a Anglie; v Paříži zakládá s Edvardem Benešem a Milanem R. Štefánikem Československou národní radu; v Rusku a ve Francii se formují československé vojenské jednotky.
  • 1917 - 18
    Masaryk cestuje do Ruska; po bolševické revoluci konsoliduje československou legii, která je prohlášena za část československé armády ve Francii a má se podle dohody s bolševiky přesunout na západní bojiště.
  • 1918
    Masaryk přijíždí do Spojených států amerických; Francie a Anglie uznávají Československou národní radu jako de facto československou vládu; stejné uznání získává Masaryk od americké vlády; ve Francii a v Itálii bojují čeští a slovenští vojáci proti ústředním mocnostem; v Rusku je československá legie v konfliktu s bolševiky, kteří sabotují její cestu do Francie; českoslovenští vojáci kontrolují celou železniční magistrálu mezi Uralem a Vladivostokem a podle instrukce Spojenců prodlužují svou vojenskou prezenci na Sibiři (poslední československý legionář se vrací do vlasti v roce 1920).
    V Praze volí revoluční Národní shromáždění Masaryka prvním prezidentem Československé republiky. Masaryk publikuje spis Nová Evropa, nástin poválečné evropské rekonstrukce.
  • 1920
    Je zvolen prezidentem podle nové československé ústavy; do nejvyšší státní funkce je pak zvolen ještě dvakrát, v letech 1927 a 1934.
  • 1925
    Pod názvem Světová revoluce vychází jeho kniha memoárů a politických a historických úvah o přelomové době, jejímž mezníkem byla první světová válka.
  • 1928
    Karel Čapek publikuje první svazek Hovorů s T. G. Masarykem; ve formě dialogu s Čapkem vypráví Masaryk příběh svého života a v poslední části Hovorů přednáší své filozofické krédo.
  • 1935
    Masaryk se ze zdravotních důvodů vzdává úřadu prezidenta.
  • 1937
    Umírá v Lánech 14. září.

© Jiří Kovtun