Babička mi vždycky říkala začni tam, kde jsme přestali. Včera jsme skončili na krajském úřadě. Následovala návštěva v Technologickém parku Brno, kde jsme společně s britským velvyslancem odhalili pamětní desku připomínající 30 let spolupráce s Velkou Británií právě na tomto projektu, který za tu dobu přinesl práci až pro 7000 lidí a pro desítky firem. Potom jsme pokračovali do Jihomoravského inovačního centra, kde jsme měli krátkou besedu se zástupci těch nejperspektivnějších firem od malých startupů až po jednorožce s miliardovými obraty. České firmy, které se opírají o velice solidní akademický výzkum a opírají se o poradenství zkušenějších a již lépe zavedených podnikatelů tak, aby mohly překonat ty počáteční obtíže a profilují se do odvětví, která jsou technologicky velice náročná a zároveň ve světě žádaná, jako jsou například elektronové mikroskopy, které se objevují z české produkce v celém světě, nebo účast na velice sofistikovaném kosmickém výzkumu. Toto centrum je asi největším ve střední Evropě. Dá se srovnat s podobnými centry například v holandském Eindhovenu a rozhodně je místem, které by mělo inspirovat k následování. Měli jsme besedu se starosty na Blanensku, se starosty vlastně většiny obcí, které se potýkají v chráněné oblasti s velice podobnými problémy. Jeden z nich je univerzální, který se táhne jako nit všemi kraji, a to je nedostupnost lékařů a dentistů v těch menších obcích a v okrajových částech krajů, kdy se ukazuje, že ani sebeštědřejší finanční pobídka ze strany obcí nehraje roli, ale že je to systémový problém, který bude vyžadovat řešení na úrovni státu. Dál o tom budu mluvit v krátké době s ministrem zdravotnictví a budu se ho ptát, jak tento problém vůbec navrhují řešit. Dalším problémem, který se tam objevoval u velké části starostů, se týká financí a takové legislativní pasti, do které se starostové dostávají protože na jedné straně i vzhledem k tomu, že žijí v chráněné oblasti, tak mají poměrně striktní podmínky z hlediska například čištění odpadních vod. Na druhou stranu nemají vlastně zákonné podmínky, jak se dostat ke zdrojům na výstavbu čističek, takže jsou v situaci, kdy by měli vynaložit v některých případech desítky milionů korun investic, což je vlastně násobek jejich ročních rozpočtů. Pokud se mají chovat v souladu se zákonem jako zodpovědní hospodáři, tak si na to ani nemohou vzít půjčky. Je to situace, která je dostává do velice nepříjemné situace, kdy se budou muset zodpovídat jednomu ministrovi, jestli naplnili zákonné požadavky a nebo se naopak musí bát, zda neporušili zákon. Zákon, který stanovuje nebo dává jiné ministerstvo.  
Přesunu se k dnešku. Dnes jsme začali v Hruškách, v obci postižené tornádem, kde jsme měli se starosty postižených obcí a přilehlých měst a zároveň se zástupci Integrovaného záchranného systému debatu na téma, jak se region vyrovnal s následky tornáda před dvěma lety. Bavili jsme se více ani ne tak o minulosti, jako spíš o té přítomnosti, o tom, jak se obcím a lidem podařilo ty problémy překonat. Na jedné straně je řada pozitivních efektů ve vztahu k fungování Integrovaného záchranného systému, velice dobré pomoci dobrovolníků, solidarity lidí, kteří vybrali obrovskou částku, ale na druhé straně přetrvávající problémy, které se na rozdíl od domů, střech a fasád ještě opravit nepodařilo, a to jsou psychické problémy, které u těch lidí přetrvávají a nějakou pomoc zatím nedostávají, a ty šrámy na duších tam ještě přetrvaly. Bavili jsme se o některých dílčích problémech, které souvisely s ani ne tak reálným, ale vnímaným problémem, třeba při nasazení armády jako pomocné složky Integrovaného záchranného systému, což souvisí více s legislativou, která stanovuje jasně role přímým součástem Integrovaného záchranného systému a těm, které přispívají. A tam je armáda, takže určitě bude dobře podívat se na možnou úpravu legislativy, aby v případě krize byly nasazovány všechny síly a prostředky, které jsou v daném místě k dispozici bez ohledu na to, jestli jsou v první linii členů Integrovaného záchranného systému, a nebo až v té druhé nebo třetí. Potom jsme se přesunuli sem na archeologické naleziště Archeologického ústavu Akademie věd, které se zabývá vykopávkami z doby říše římské. Byla to velice příjemná návštěva, která nám trochu rozšířila obzor historie a zároveň nám připomněla, že římská říše zasahovala až velice hluboko do našeho dnešního území. Odtud pokračujeme na besedu s vinaři a potom na návštěvu základny v Náměšti podívat se na nové vrtulníky Venom a Viper.