Vážení nejvyšší ústavní činitelé, pane kardinále, vážení páni generálové a jejich partnerky, dámy a pánové, vážení hosté,

je to pro mě poněkud zvláštní událost, ne jenom proto, že jmenování generálů a povyšování teď děláme v Míčovně, ale i proto, že dnes stojím na této straně. V minulosti jsem měl několikrát příležitost stát na té vaší, a i proto vím, co všechno to obnáší, než se člověk k této události dostane. Vím, kolik je za tím práce, kolik je za tím různých i drobných neúspěchů, kolik je za tím nepříjemností spojených se stěhováním, spoustou změn, ale také kolik je za tím úsilí pro naplnění všech předpokladů odborných, kvalifikačních, lidských, protože generálské hodnosti se už nedávají za známost. Dávají se opravdu za výkon. Dávají se za splnění všech podmínek.

To, že jste ty podmínky splnili, znamená, že jste v pomyslných vrcholcích svých odborných pyramid, což na vás bude klást mimořádné požadavky, protože se od vás očekává, že budete dávat ty nejlepší odborné rady svým nadřízeným, ať už jsou jimi kdokoli. Ozbrojené sbory jsou založeny na subordinaci, což ale neznamená slepou poslušnost. Od vás se očekává, že budete dávat i ty rady, které nebudou vždy vyžádané, i takové, které se nemusí vždycky líbit. Ale očekává se, že je budete udělovat s velkou odpovědností, a tam, kde budete přesvědčeni, že je to v zájmu vašeho sboru nebo této země, tak budete svůj názor dostatečně srozumitelně komunikovat.

To občas vyžaduje odvahu, protože se můžete dostávat do nepříjemných situací, ale od toho tyto funkce jsou, a já vám k tomu chci popřát ne jenom pevné zdraví, klidné domácí zázemí, protože bez něho se tato práce v těchto pozicích dělat nedá, a za to bych rád poděkoval vašim partnerkám a manželkám, a samozřejmě vám chci také popřát do další práce mnoho úspěchů.

Děkuji.