Vážený pane prezidente, vážení hosté, dámy a pánové,

je mi velkou ctí, že Vám dnes mohu předat vysoké státní vyznamenání České republiky u příležitosti dvacátého pátého výročí vstupu České republiky do NATO. Jste bezpochyby osobností, která se zapsala do novodobých historických dějin České republiky, a nejen České republiky, ale celého regionu. Když se ohlédneme do historie, můžeme mnohem lépe než v době, kdy historické okamžiky probíhají, posoudit, který z nich byl úspěchem, neúspěchem, který z nich byl využitou, nebo naopak promarněnou příležitostí.

Já jsem přesvědčen o tom, že vstup České republiky a našich sousedů do NATO v roce 1999 a celé období, které následovalo, bylo rozhodně úspěchem a pokračuje být úspěchem a bylo také příležitostí, kterou jsme beze zbytku společně využili. Nebyla to rozhodně jednoduchá volba, protože ani u nás, ani ve světě rozšíření NATO nebylo vnímáno jako jediná cesta, jak jít dál. Nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě a v České republice se vedla zásadní debata, jestli, kdy a do jaké míry NATO vůbec rozšířit. Konečné rozhodnutí vyžadovalo nejen obrovské odhodlání všech zúčastněných, ale také dobrou vizi a odvahu toto rozhodnutí prosazovat. Vy jste tyto vlastnosti měl a spolu s Vámi náš tehdejší prezident Václav Havel a také tehdy ministryně zahraničí, naše rodačka Madelein Albrightová. Bez jejich pomoci a bez pomoci mnoha dalších lidí, kteří se na tom procesu podíleli, by k tomu vůbec nedošlo.

Když nás před dvěma lety Madelein Albrightová opustila, Vy jste na jejím pohřbu řekl, že jste se vždycky snažil dělat to nejlepší a být připraven na to nejhorší. V té souvislosti jste také řekl, že nemáte obavu z toho, že by se Rusko mělo vrátit ke komunismu, ale že by mohlo sklouznout k nacionalismu a k naplňování imperiálních ambicí. Dnes vidíme, a musím říct bohužel, jak blízko jste byl pravdě. Opět cítíme, jak důležité bylo rozhodnutí rozšířit NATO a dále upevňovat spolupráci mezi jeho členskými státy. Všichni znovu cítíme, jak důležitá je také transatlantická vazba a vedoucí role Spojených států v rodině demokratických zemí. Toto vedení, odvahu a vizi potřebujeme stejně jako v minulosti a já bych Vaše ocenění chtěl také vidět jako příležitost k tomu zdůraznit, že očekáváme, že i Vaši nástupci budou vidět důležitost NATO a transatlantické vazby.

Jménem České republiky Vám ještě jednou děkuji a přeji Vám pevné zdraví.