Ústav šlechtičen je monumentální budova, jejíž jižní průčelí zabírá zhruba pětinu panoramatu Hradčan, i proto je nutné rekonstrukci rozdělit na tři etapy. „Jedná se o největší investici Správy Pražského hradu za posledních dvacet let, celková cena se vyšplhá na více než sto osmdesát milionů korun. Při opravách používáme původní technologické postupy. Celá rekonstrukce probíhá za bedlivého dohledu památkářů a restaurátorů,“ vysvětluje ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.

„Fasáda bude mít opět, téměř po třech stoletích, obnovenu původní barevnost v kombinaci odstínů země zelené a jemně lomené slonové kosti. Barevnost se nám podařilo zjistit z nejstarších vrstev dochovaných pod nátěry z minulých století. Restaurátoři musí zpevnit a opravit historickou omítku, zachovanou ve velkém rozsahu, a obnovit pohledové povrchové vrstvy,“ popisuje práce pracovník Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Petr Měchura.

Restaurátorským zásahem prošla i velká pískovcová plastika nad kopulí portiku (pozn. přístřešku), která vyobrazuje znak Ústavu šlechtičen, jenž podpírají dva gryfové (pozn. mýtická stvoření). Rekonstrukce by měla být hotová do konce příštího roku.

O Ústavu šlechtičen

Ústav určený pro zaopatření třiceti šlechtických dcer starších čtyřiadvaceti let založila Marie Terezie. Jeho předchůdcem byl palác pánů z Rožmberka. Ústav šlechtičen byl slavnostně otevřen 8. prosince 1755. Jeho přestavba byla první z tzv. Tereziánské přestavby Pražského hradu, kterou císařovna pověřila architekta Nicola Pacassiho. Své funkci přestal ústav, v jehož čele stála neprovdaná arcivévodkyně z rodu habsbursko-lotrinského s titulem abatyše, sloužit v roce 1919. Ve dvacátém století v něm sídlilo ministerstvo vnitra.

Dnes jsou v budově restaurátorské dílny, kanceláře Správy Pražského hradu nebo Archeologický ústav Akademie věd ČR.